Práva pacientů v legislativní rovině

Zatímco dříve byla problematika zdravotnického práva u nás poněkud opomíjena, v současné době zaznamenává svůj rozkvět. Souvisí s množstvím stížností a soudních sporů v oblasti medicínského prostředí. Důležitou složkou je stanovení pevných pravidel, jimiž jsou bezesporu také práva pacientů. Práva pacientů jsou v současné době postižena v celé řadě právních předpisů, ať již na mezinárodní nebo vnitrostátní úrovni.

Úpravu práv pacientů nacházíme v současné době v těchto právních předpisech:

1) Listina základních práv a svobod (součást Ústavy České republiky)

- stanoví právo na zdravotní péči pro všechny bez rozdílu

- stanoví základy nutnosti zdravotního pojištění, zmiňuje též nutnost pomoci nepojištěným vzhledem k etickým mantinelům a hrozbě trestného činu neposkytnutí pomoci

- stanoví bezplatnou zdravotní péči

2) Etický kodex práv pacientů (MZ, 1992),

3) Charta práv dětských pacientů

4) Evropská charta práv pacientů (základní práva: ochrana zdraví, zdravotní péče; zatím nepřijato)

5) Úmluva o LP a biomedicíně

6)  zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění

7)  zákon č. 20/1966 Sb. o zdraví lidu

-  stanoví zejména právo na zdravotnickou dokumentaci, přístup k ní, možnost povolit či zakázat přístup ostatním

-  právo na ochranu soukromí, povinná mlčenlivost lékaře (citlivý údaj – dle zákona č.101/2000 o ochraně os. údajů)

- právo na soukromí při léčení (nutnost souhlasu s přítomností stážujících mediků)

- zmiňuje problematiku informovaného souhlasu a  práva na odmítnutí  léčby

Dle §11 zákona o veřejném zdravotním pojištění má pojištěnec má právo:

a) na výběr zdravotní pojišťovny
b) na výběr lékaře a zdravotnického zařízení ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně 1x za 3měsíce, zvolený lékař může odmítnout přijetí do své péče pouze tehdy, je-li přetížen, příliš vzdálen - písemné potvrzení
c) na zdravotní péči bez přímé úhrady, pokud mu byla poskytnuta v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem.

Lékař či jiný odborný pracovník ve zdravotnictví ani zdravotnické zařízení nesmí za tuto zdravotní péči přijmout od pojištěnce žádnou úhradu. Při porušení příslušný orgán státní správy může odejmout oprávnění k poskytování zdravotní péče nebo uložit pokutu. Ze stejných důvodů je příslušná zdravotní pojišťovna oprávněna vypovědět smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče.
d) podílet se na kontrole poskytnuté zdravotní péče hrazené zdravotním pojištěním, jednou ročně výpis poskytnuté zdravotní péče

Má-li pojištěnec za to, že mu není poskytována náležitá zdravotní péče, má následující možnosti:
a) podat návrh na přezkoumání vedoucímu zdravotnického zařízení nebo jeho zřizovateli,
b) obrátit se na lékařskou nebo stomatologickou komoru,
c) obrátit se na zdravotní pojišťovnu, a to zejména v případech, kdy odmítne zdravotnický pracovník provést zdravotní výkon spadající do hrazené péče,
d) obrátit se na příslušný orgán státní správy, který provedl registraci zdravotnického zařízení

 Máte k tématu nebo zdravotnickému právu obecně další otázky? Zeptejte se v bezplatné právní poradně.